Vítejte v „srdci“ Moravského krasu!
Pravda, Punkevní jeskyně s Macochou leží – co se Moravského krasu týče – nahoře (na severu) a vlevo (na západě). Ovšem tak jsme to s tím „srdcem“ nemysleli. Tahle oblast je centrem spíš než díky poloze kvůli důležitosti. Říčka Punkva, která turisticky vděčné podzemní prostory kdysi vyhloubila a dnes se líně plazí podél krápníky zdobených stěn, je nejznámějším tokem Moravského krasu. Jeskynní systém, jenž se k ní pojí, navštíví ročně desetitisíce turistů. Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanější jeskyně Česka, však jsou také celoročně otevřené.
Tahle oblast lákala dobrodruhy odnepaměti. Do Macochy – více než 138 m hluboké propasti, v níž dodnes našlo smrt na 60 sebevrahů a neopatrných nešťastníků (mezi nimi i legendární zlá macecha, podle které je propast pojmenována) – se jako první spustil minorita Lazarus Schopper; bylo to v roce 1723. Že jsou zdánlivě stojaté hladiny jezírek na jejím dně ve skutečnosti vody Punkvy, tušili lidé snad ještě dřív. Vzhledem k tomu, že výtok říčky z Punkevních jeskyní je odsud vzdálen jen necelého půl kilometru, není divu, že se našli tací, kteří se tam chtěli po vodní cestě (ať už na voru nebo jen v plavkách) dostat. Nejtrapnějším nezdarem byl pokus jistého sportovce F. z 15. července roku 1852. Toho musela – promrzlého a vyčerpaného na smrt – tahat z vody zmužilá družka.
Konec dobrý, všechno dobré. V letech 1920 až 1933 prof. Karel Absolon (bez plavek, s obdivuhodnými geologickými znalostmi a potřebnou technickou výbavou) propojil a zpřístupnil veřejnosti jeskynní tok Punkvy ode dna Macochy až k výtoku. Abyste plavbu azurovými vodami absolvovali, nemusíte se na dno propasti sápat po konopných lanech jako kdysi Schopper. Absolon objevil suchou podzemní cestu, vedoucí odsud až k dennímu světlu – zajímavé je, že se toto místo nachází co by kamenem dohodil od výtoku Punkvy. Prohlídka Punkevek je skutečný okruh – který stojí za to projít!
